Splnil se mi velký sen, zahraji si NHL, říká Daniel Přibyl
Písek: Jaroslav Pouzar, Miroslav Dvořák, Roman Turek, Jaroslav Modrý, Radek Dvořák, Aleš Kotalík, Václav Prospal, Stanislav Neckář a řada dalších. To jsou jména jihočeských hokejistů, kteří šířili slávu českého hokeje v zámořské NHL, nejprestižnější soutěži na světě. A do seznamu těchto skvělých hráčů přibude od nové sezóny další jméno - Daniel Přibyl. Odchovanec píseckého hokeje strávil poslední roky v pražské Spartě, se kterou získal extraligový bronz (2014) a letos stříbro. Ke zlatu chyběl jen malý krůček.
Přitom polovinu minulé sezony Přibyl vynechal kvůli zranění, v létě podstoupil operaci, takže se nemohl zúčastnit reprezentačního kempu.
A právě Daniel Přibyl byl jedním z hostů sobotní hokejbalové exhibice v Písku nazvané Osobnosti Písecka pomáhají, jejíž součástí byly, mimo jiné, autogramiáda a charitativní dražba. Ještě před zahájením hlavní části zmiňované akce poskytl Daniel Přibyl webu FC Písek následující rozhovor.
Máte za sebou velice úspěšnou sezónu ve Spartě, se kterou jste postoupil až do finále play-off. Jak byste zhodnotil uplynulý extraligový ročník z pohledu vašich výkonů?
"Je pravda, že to byla moje nejúspěšnější sezóna ve Spartě. Se spoluhráči jsem si uplynulý ročník extraligy hodně užil. Docela nám to šlapalo, takže jsme z toho měli kolikrát i srandu, protože jsme se nemuseli až tolik stresovat z výsledků a podobně. Ale pak to bohužel nedopadlo dobře v cestě za mistrovským titulem, brali jsme "jen" stříbro. Jinak si ale myslím, že s tím, co jsme v sezóně předvedli, můžeme být všichni spokojeni."
V semifinálovém utkání v Plzni jste si po souboji s domácím hráčem přivodil zranění kolene a tím pro vás sezóna předčasně skončila. Jak moc vás mrzelo, že jste nemohl pomoci týmu ve finálové sérii play-off s Libercem?
"Mrzelo mě to moc, protože celou sezónu člověk hraje a bojuje o to, aby se dostal do finále a v něm vyhrál. A když to pak přišlo, tak jsem kvůli zranění nemohl hrát. Bylo to pro mě hodně nepříjemné."
V sezóně jste byl nominován i do reprezentačního A-týmu, který hrál Karjala Cup, ale právě zranění vás připravilo o možnost zahrát si častěji za české mužstvo. Jak vnímáte skutečnost, že už se o vás mluví i na reprezentační úrovni?
"Samozřejmě, že to člověka potěší, pro každého hráče je obrovská čest, reprezentovat svou zemi. Jsem velice rád za to, že jsem dostal příležitost zahrát si za národní tým."
Měla právě letošní úspěšná sezóna vliv na to, že byl o vás zájem ze strany několika klubů z NHL?
"Tím, že jsem byl před několika lety draftovaný, tak mě asi museli skauti klubů neustále sledovat. A protože jsem v této sezóně nastřádal hodně bodů, vyzněla sezóna pro mě velice dobře. Tak asi proto to takhle dopadlo."
A zaznamenal jste v průběhu sezóny nějaké osobní kontakty, nebo vás skauti sledovali jen z tribuny?
"Nějaké kontakty byly už v průběhu sezóny, hlavně ze strany ruských týmů z KHL, ale někdy od února už jsem byl v kontaktu s některými celky NHL."
Nezkomplikovalo jednání s týmy NHL zmiňované zranění vašeho kolene?
(smích)"Týden před tím, než jsem si poranil koleno, jsem si vybral Calgary. Nevím, jak by se k tomu postavily jiné celky, ale Calgary do toho šlo i s tím, že mě čeká operace."
Které kluby byly ještě ve hře, kromě Calgary Flames?
"Byly asi čtyři kluby, s jejichž manažery jsme hovořili, ale poté mi agenti řekli, že jich bylo ještě o něco víc. S nimi už jsme ale nebyli v kontaktu."
Co vlastně rozhodlo o tom, že jste si vybral právě Calgary?
"Těžko říct, asi jsem dal na svůj osobní pocit. Svou roli určitě sehrálo i velice korektní jednání s generálním manažerem klubu, se kterým jsme pak byli v jednání téměř každý den. Měli o mě velký zájem, takže jsem se rozhodl pro Calgary."
S klubem jste podepsal dvouletou nováčkovskou smlouvu. Co to pro vás znamená?
"Znamená to, že do zámoří odletím během deseti dnů a zůstanu tam až do začátku sezóny. Vždycky to byl můj velký sen, zahrát si NHL, a teď jsem k němu velice blízko. Za to jsem velice rád. Uvědomuji, že je přede mnou obrovský kus práce, abych tento sen dotáhl až do úplného konce. Uvidíme, jak to bude."
Čeká vás náročná letní příprava. Jste na to připravený?
"Letní přípravu budu mít trochu omezenou, právě kvůli operaci křížových vazů v koleni. A tak budu dělat hlavně věci, které budou přizpůsobené mému zranění. Jinak tam bude k dispozici týmový kondiční trenér, takže i s ním budu hodně pracovat."
Budou společně s vámi působit v týmu Calgary ještě i jiný čeští hokejisté?
"V mužstvu by měl zůstat Michael Frolík, jedná se ještě o Ladislavu Šmídovi a Jakubovi Nakládalovi. U těch ještě není úplně jasné, zda v Calgary zůstanou."
Hovořil jste s někým z nich?
"Před dvěma týdny jsem mluvil s Jakubem Nakládalem, neboť jsme se potkali u agenta. A před tím mi volal Michael Frolík, který asi dostal za úkol, seznámit mě s tím, jak to v klubu chodí. (smích) Ten mi toho řekl poměrně dost, takže nějakou představu o tom, co mě čeká, mám. Všechny kluby NHL jsou na výborné úrovni, takže o zázemí klubu není třeba hovořit."
V Calgary už jste byl, řekněte, jak na vás působí město, stadion a podobně?
"Před několika lety jsem poznal šatnu Montrealu Canadiens, kde jsem ještě jako junior absolvoval přípravné kempy. Tam to bylo skvělé, ale musím říct, že v Calgary je to úžasné. V Kanadě lidé hokejem žijí, jak v zázemí, tak v servisu se o všechno skvěle postarají. Tam dostanete nejvíc, co v hokeji dostat můžete."
A vy jste nechtěl hrát za americký tým? To vás tolik lákala Kanada?
"Až takhle jsem se nerozhodoval. Teprve zpětně jsem si uvědomil, že jsem vlastně rád ze to, že jdu do Kanady. Zdá se mi totiž, že Kanaďané jsou ve stylu života trochu umírněnější než Američané. A hokej v Kanadě je přece jenom o něco víc, než v Americe."
Týmu Calgary se v letošním ročníku NHL nedařilo, neprobojovalo se do play-off. Jaké jsou jeho cíle do příštího soutěžního ročníku?
"Calgary má poměrně mladý tým. Proto si myslím, že cílem bude, aby se mužstvo především stabilizovalo. Potom by jeho výkony mohly jít nahoru. Já věřím, že až se to stane, tak budou cíle týmu ty nejvyšší."
Jak vnímají váš hokejový posun rodiče?
"Rodiče to prožívají hodně. Musím říct, že táta to všechno prožívá nejvíc, je na mě moc pyšný. Myslím si, že si dělá rád zásluhy na tom, že to je i jeho práce, kam jsem to až dotáhl, což samozřejmě je."
To určitě ano, protože, kdo jiný vás vozil odmala na zimní stadion na ranní tréninky, než právě rodiče...
"Přesně tak. Rodiče mě v hokeji vždycky podporovali, pomáhali mně, jak jen to šlo, takže jim musím za všechno moc poděkovat. Mamka je také ráda, ale bere to tak nějak normálně. Fandí mi i sestra Denisa, ale táta to prožívá nejvíc."(smích)
Vaše maminka i sestra hrály závodně volejbal, takže sport byl doma asi častým tématem, ne?
"To je pravda, jsme sportovní rodina. Navíc jsme měli s Denisou za úkol se i dobře učit. Co se mně týká, když se kolikrát rozhodovalo mezi školou a hokejem, tak mě rodiče stejně poslali na zápas.(smích) Měli jsme to tak nějak vyvážené, aby se nám dařilo oboje, ale většinou se bral zřetel právě na sport."
Takže je velice pravděpodobné, že se rodiče v průběhu sezóny za vámi do Calgary vypraví?
"Myslím, že ano. Asi by se tam měli podívat, aby poznali, jak tam žiju a zhlédli i nějaký zápas. Uvidíme, jak se bude všechno vyvíjet, ale určitě bych je tam rád přivítal."
V roce 2004 přivezl Stanislav Neckář do Písku Stanley Cup, který vyhrál s týmem Tampa Bay Lightning. Přivezete ho také?
(smích)"To by bylo samozřejmě moc krásné. Ani nevím, jestli jsem zrovna o tomhle někdy snil, ale určitě by to bylo maximum, čeho bych mohl v hokeji dosáhnout. Nebudu ale předbíhat, teprve odcházím do NHL, kdo ví, co přijde za dva nebo tři roky."
Jste připravený na to, že hokej v NHL se hraje docela jinak než tady v Evropě?
"Zatím jsem tam nic neodehrál, tak uvidíme, jak se v Kanadě aklimatizuji a jestli vůbec budu schopen tam hokej hrát. Já ale udělám vše pro to, aby se mi to povedlo."
Teď trochu odbočím, znáte se s některými fotbalisty FC Písek?
"S některými ano, ale jenom trochu, od vidění. Hlavně s těmi, co rovněž chodili na základku jako já. Když se potkáme, tak se pozdravíme, ale není to tak, že bychom se vyloženě znali."
Co byste popřál fotbalistům Písku do zbývajících zápasů letošního ročníku třetí ligy?
"Rozhodně jim přeji, aby se i jim splnili jejich sny. Ať se jim v soutěži daří a dělají dobré jméno nejen svému klubu, ale i Písku jako takovému. Přeju jim všechno nejlepší."
Hokejista Daniel Přibyl:
Narozen: 18. 12. 1992 v Písku.
Český hokejový útočník.
Číslo dresu: 74.
Dne 25. června 2011 byl draftován v šestém kole draftu jako 168. celkově týmem Montreal Canadiens. Po skončení letošní sezóny přestoupil coby volný hráč do klubu zámořské NHL Calgary Flames, se kterým podepsal dvouletou nováčkovskou smlouvu.
Dosavadní kluby:
2010-2011: HC Sparta Praha, HC Berounští Medvědi (1. liga, 1 zápas)
2011-2012: HC Sparta Praha, HC Berounští Medvědi (1. liga, 21 zápasů)
2012-2013: HC Sparta Praha, HC Stadion Litoměřice (1. liga, 1 zápas)
2013-2014: HC Sparta Praha
2014-2015: HC Sparta Praha
2015-2016: HC Sparta Praha
V extraligové soutěži odehrál Daniel Přibyl za Spartu 174 zápasů, v nichž vstřelil 47 gólů a zaznamenal 62 asistencí (109 bodů).
V play-off sehrál 41 zápasů, zaznamenal 13 gólů a 14 asistencí (27 bodů).
Text a foto: František Bořánek/FC Písek