Zastupující kapitán Ondřej Sajtl vedl písecký tým ve dvou posledních zápasech. Bilance: 6 bodů, skóre 7:1

Při dlouhodobé smůle na zranění si Ondřej Sajtl (3. 11. 1991) v minulých dnech dopřál šťastné fotbalové chvilky. Na dva zápasy před nuceným koronavirovým intermezzem převzal kapitánskou pásku od zraněného Ondřeje Bělouška a vedl své spoluhráče ve vítězných duelech na příbramském trávníku (4:1 s rezervou ligového týmu) a doma s pražským Motorletem (3:0).

Sedm gólů nastřílených ve dvou říjnových vystoupeních posbírali žlutomodří za poslední tři poločasy. V Příbrami po úvodní půli prohrávali 0:1. „Měli jsme za sebou dlouhou zápasovou pauzu a první poločas s příbramským béčkem jsme se dostávali do tempa. Hledali jsme se herně. Do druhé půle nám dost pomohly změny v sestavě. Přišli Tonda Presl a Štěpán Koreš, sedlo nám to a skoro celou dobu jsme hráli na jednu bránu. Přenesli jsme si pohodu i do souboje s Motorletem a podařilo se nám získat důležitých šest bodů,“ liboval si Ondřej Sajtl.

Za pár dnů devětadvacetiletý rodák z Písku, jenž začínal kopat v Protivíně, ale již od žáčků až do dospělosti nosil dres budějovického Dynama, si navlékl na písecký dres kapitánskou pásku, kterou kvůli zranění dočasně odložil Ondřej Běloušek. „Nějak se domluvilo s trenérem, že ani Tonda Presl nebude tuhle funkci zastávat v nejbližší době, takže jsem rád, že jsem dovedl kluky, mohu-li to tak říct, ke dvěma výrazným vítězstvím v řadě,“ těšilo krajního obránce s ofenzivními sklony. „Během hry tu pásku ani moc nevnímám. Snažím se odehrát to, co vždycky,“ přiznal.

Na stadionu bylo ticho

Na domácí půdě proti Motorletu zopakovali Písečtí navlas stejný výsledek 3:0 z předešlého podzimu. „V úvodu jsme neproměnili nějaké šance, ale potom se povedla krásná standardka a Vaci (Filip Vacovský – pozn.) po rohu otevřel skóre. O přestávce jsme si řekli, že musíme přidat aspoň jeden nebo dva góly, ať získáme klid. Výborně se vydařil vstup. Dali jsme druhý gól z brejku, když utekl Froňa (Tomáš Froněk – pozn.). Nevím, jestli nás ukolébal náskok, ale hosté najednou byli víc na míči. Posledních dvacet minut jsme se zase zvedli a měli zápas pod kontrolou,“ popisoval vývoj utkání, v jehož závěru pečetila vítězství třetím gólem střídající dvojice Jiří Janoušek (asistent) – Martin Voráček (střelec).

Přes odvedený výkon a parádní výsledek s Motorletem museli písečtí fotbalisté akceptovat dva nepříjemné faktory, které stejným dílem zasáhly i jejich soupeře. Vzhledem ke zpřísněným hygienickým opatřením se hrálo před prázdným hledištěm – hrstka nejvěrnějších fanoušků podupávala na chodníku za plotem – a závěrečnou zhruba půlhodinu se přidal k větrnému počasí také vydatný déšť. „Ve druhé půli jsme hráli proti větru. Tím jsme to měli těžší,“ glosoval Ondřej Sajtl. „Pokud jde o prázdné tribuny, tak za sebe můžu říct, že jsem to moc neřešil. Kluci to měli asi podobné. Sice jsme zvyklí, že lidé pokřikují, a teď bylo ticho. Ale je to nařízení. Neuděláme s tím nic,“ rozhodil rukama.

Před dvoutýdenní stopkou všech sportovních soutěží, která vyplynula ze zpřísněných restrikcí v rámci nouzového stavu vyhlášeného českou vládou, se mužstvo FC Písek posunulo na osmou příčku šestnáctičlenného pořadí ČFL. Ze šesti utkání vytěžilo jedenáct bodů s aktivním skóre 11:8. Všechny týmy v tabulce před Jihočechy sehrály o jeden nebo dva zápasy více. „Potrénujeme a budeme se soustředit na sebe, abychom byli připravení. Doufám, že se to brzy otevře a bude se hrát dál. Snad budeme po pauze v plné sestavě. Zranění Bělda a Hrachi (Ondřej Běloušek a Václav Hrachovec – pozn.) by se mohli dát do kupy,“ řekl s nadějí Ondřej Sajtl na prahu šesté sezony v barvách Písku.

Ladislav Lhota
Foto Michal Průcha